Změna velikosti písma

Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
Drobečková navigace

Úvod > Život ve městě > Historie města a okolí > Znak a prapor

Znak a prapor

V současnosti není sice znám doklad o tom, že byl Andělské Hoře městský znak udělen, existují však doklady o založení Andělské Hory jako horního města v roce 1540 a o užívání městského znaku, zobrazeného na pečetidle z roku 1542.

Znakový štít je zde rozdělen břevnem na dvě poloviny, z nichž horní nese heraldické lilie, zatímco dolní obsahuje složitý realistický výjev horníka, který na kolečkách vyváží vytěženou rudu ze štoly, která ústí v úpatí hory. Skutečnost, že se jedná o zobrazení hornického řemesla přitom podtrhuje umístění zkřížených kladiv v heraldicky pravé horní části dolního pole. Pevnou součástí tehdejšího symbolu se ukazuje postava anděla, vystupujícího ve formě tzv. štítonoše, to znamená „osoby“ držící znakový štít.

Během staletí užívání městské symboliky Andělské Hory došlo k několika zásadním proměnám původní podoby městského znaku. Kupříkladu menší městská pečeť z roku 1738 zachovává v původní verzi pouze horní pole štítu, zatímco pole dolní je radikálně zjednodušeno, když obsahuje pouze dvě zkřížená hornická kladívka. K další známé změně se radní Andělské Hory odhodlali v polovině 19. století. Tento znak zaznamenal albrechtický lékárník Vincenc Robert Widimsky ve své tištěné knize o znacích měst v Rakouském Slezsku (1864). Ke kladívkům v dolním poli byla znovu přidána figura hory, tentokrát však kladívka ležela na trojvrší. Sporné se jeví i barevné řešení znaku. Je odůvodněno předpokládat, že původní barva štítu byla celá modrá, uprostřed zlaté břevno a nad ním tři zlaté lilie. Není pochyb o tom, že horní část štítu je odvozena z erbu pánů Bruntálských z Vrbna, kteří měli v modrém štítě zlaté břevno, provázené nahoře i dole třemi zlatými liliemi. Ve stejné podobě byl znak města Andělská Hora publikován v díle Hugo Saurmy o znacích slezských měst z roku 1870. Zlom nastal až na přelomu 19. a 20. století, kdy v knize o znacích měst v rakousko-uherské monarchii, kterou napsal Hugo G. Ströhl, byl znak Andělské Hory poprvé publikován v takové barevné podobě, jak se užívá i dnes.

Proč bylo horní pole s liliemi vybarveno červeně, to není známo, zvláště když sám Ströhl píše, že jde o část erbu pánů z Vrbna. Každopádně tím ovlivnil většinu mladších popisů a vyobrazení znaku Andělské Hory až po knihu Jiřího Čarka: Městské znaky v českých zemích (Praha 1985).

znak města

Štít, jenž je držen andělem před sebou oběma rukama, rozdělený zlatým břevnem na horní červené pole se třemi zlatými liliemi a dolní pole modré, ve kterém jsou v pravém horním rohu dvě černá zkřížená hornická kladiva. V levé části vystupuje ze zeleného trávníku zelená hora s ústím černé štoly s bílými kameny a uprostřed horník tlačící před sebou kolečka se zlatou rudou.

Znak lze užívat i bez štítonoše, tj. bez anděla.

prapor. města

Vlajka je tvořena třemi vodorovnými pruhy. Spodní pruh je tvořen pouze modrou barvou bez znakových figur, zatímco horní a prostřední pruh jsou opakováním horního červeného znakového pole se třemi zlatými liliemi a heroldské figury zlatého břevna jako ve znaku. Poměr pruhů je 5 : 1 : 2.

Zpracováno podle Jana Tejkala, 1996 a PhDr. Karla Müllera, ředitele Zemského archivu v Opavě, 2004.