HLAVICKA

Městský úřad

Městské minimuseum

Dokumenty

Úřední deska

Elektronická podatelna

Zpravodaj města

Historie města a okolí

Knihovna

Ubytování a stravování

Služby města

Turistika

Turistické zajímavosti

Městské památky

Sakrální památky

Přírodní památky

Naučná stezka Andělská H.

Turistické trasy

Andělská H. - Karlova S.

Andělská H. - M. Morávka

Andělská H. - Vrbno p. P.

Ovčárna - Andělská H.

Karlovice - Andělská H.

M. Morávka - Andělská H.

Hornická naučná stezka

Cyklomapa

Běžecká mapa

Fotogalerie

Kalendář kulturních akcí

3D Mapa

Czech point

Videa z našeho města

Hornická naučná stezka: Vysoká - Hláska

Stezka je plánována jako okružní. Za výchozí bod bylo zvoleno rozcestí turistických sest "Malá Hvězda". Odtud stezka pokračuje souběžně se žlutou turistickou cestou. Po 200 m se odpojí a již samostatně prochází přes jížní a posléze východní svah kóty Hláska. Poté jde asi 400 m po lesní asfaltové cestě ke spodní části revíru Vysoká - jih (600 m) a pak opět po lesní asfaltce (500 m) k Olověné štole. Odtud vystoupá přes revír Vysoká až na kótu Vysoká a po hřebeni se vrací k výchozímu bodu (malá Hvězda). Hlavními prezentovanými díly jsou jednotlivá středověká důlní pole, která jsou jen minimálně narušena novějšími pracemi. Takto rozsáhlý nenarušený komplex středověkých dolů nemá v České republice obdoby. Celková délka plánované trasy je 5,5 km a je zde plánováno 12 zastavení a jedna úvodní tabule. Trasa je vedena po lesních cestách a průsecích a asi 500 m jde mimo tyto cesty. Lokalita se nachází v CHKO Jeseníky.

 

Dne 4. 11. 2005 proběhlo za účasti zástupců obce, Správy CHKO Jeseníky a ČGS jednání z něhož vyplynulo, že k vlastní realizaci naučné stezky bude nutný souhlas Správy. Správy CHKO Jeseníky, jejíž zástupce upozornil na skutečnost, že se v oblasti nacházejí evidovaná zimoviště netopýrů s výskytem kriticky a silně ohrožených druhů, což je nutno respektovat. Je předpoklad, že navržená trasa není v konfliktu s jejich ochranou. Lesy ČR - LS Karlovice se jednání nezúčastnily a byly vyrozuměny se záměrem písemně. Telefonicky potvrdily, že nemají ke zřízení naučné stezky v prostoru Hláska - Vysoká námitek.

 

Přehled a popis jednotlivých zastavení

 

1) milíř- turistická značka protíná oválnou plošinu, připomínající pozůstatek po milíři. Ve zdejší oblasti se tyto zbytky nacházejí poměrně často. Dobrým poznávacím znamením jsou četné uhlíky na vlastní plošině při okrajích.

 

2) vrtná plošina - dnes zarostlá oválná větší plošina, pozůstatek po vrtných pracích prováděných v rámci novodobého průzkumu v 70. letech

 

3) štola Andreas - úzký zářez štoly, v úvodní části ještě se zbytkem boční zídky ústí na poměrně rozsáhlý odval na němž je oplocená jáma Hedvika. Jak štola, tak jáma jsou výsledkem průzkumných aktivit společnosti E. Hefftera z přelomu 19. - 20. století (1893 - 1902). Štola dosáhla délky necelých 100 m a jáma hloubky 31, 8 m.

 

4) pinkový tah - typické středověké důlní pole délky asi 45 m, reprezentované mělkým zářezem hloubky 1 m, v jehož dně byly založeny jednotlivé šachtice, většinou ve skupinách po třech. Na spodní hraně důlního pole je dobře patrné překrývání se jednotlivých odvalů, které svědčí o postupu těžby.

mapa

 

5) dvojjáma - na JV svahu Hlásky se nachází další důlní pole délky asi 60 m tvořené jednotlivými dvojjámami. Jednotlivé jámy jsou vzájemně vzdáleny okolo 6 m. Typické je, že každá dvojjáma má jen jeden společný odval.

 

6) pinkový tah - opět se jedná o středověké důlní pole délky asi 50 m, tvořené zářezem, v jehož dně lze již ztěží rozeznat jednotlivé ústí jam. Zajímavý je hlavně poměrně rozsáhlý odval, svědčící o poměrně hluboké těžbě. Podle morfologie nelze vyloučit, že alespoň část odvalu mohla vzniknout jako výsypka od úpravárenského objektu.

 

7) dvojjáma - SV část této žilné struktury je rozfárána skupinou dvojjam. Jámy jsou vzájemně vzdáleny 8 - 9 m a mají opět společný odval. Typické je, že jedna z jam je vždy na hraně odvalu.

 

8) důlní pole - jedná se o jedno z nejintenzivněji těžených pásem délky 150 m. Prostřední středověké důlní pole délky 45 m je na svých okrajích přeraženo většími mladšimi jámami. Severní pole délky 65 m je pravděpodobně také obnoveno v mladší době. Původně se jednalo o skupinu menších důlních polí o délce 18 m. Každé takové důlní pole bylo otevřeno třemi jámami.

 

9) Olověná štola - vpravo od lesního průseku je odval a nad ním zarostlé již značně zesvahované ústí Olověné štoly. Jedná se o štolu s jejíž ražbou začal řád německých rytířů, zastoupený J. Hönigerem v roce 1833. Uváděná délka štoly je 120 m, tudíž nedošáhla výše položené jámy. V roce 1838 zde byla propůjčena řádu něměckých rytířů důlní míra Bleizeche.

 

10) důlní pole - jedná se o nejvýraznější práce v části Vysoká. Jde o skupinu důlních polí délky asi 40 m se společným odvalem, tvořené třemi dvojicemi jam. Podle vzdálenosti lze soudit, že tato důlní pole byla vyměřena slezským sáhem.

 

11) dvojjáma - na okraji paseky leží otevřená dvojjáma se společným odvalem. Jedná se o jámu označovanou jako Vysoká. První zmínka pochází z roku 1772, kdy byla hluboká 15 m. V letech 1894 - 1898 byla jáma prohloubena na 20 m, ale odebrané vzorky vykázaly jen malé obsahy zlata (1,2 g/t) a proto byla opuštěna.

 

12) důlní pole - jedná se o komplex pozůstatku délky 65 m. Na JZ okraji je samostatná mladší jáma o průměru 6 m. Uprostřed je asi 25 m dlouhá dobývka s kamennou zakládkou. Jedná se o novější dílo na místě starého důlního pole o čemž svědčí odvaly po okraji. Důlní pole bylo, podle výše zachovaných pozůstatků, tvořeno systémem důlních měr rozměru asi 9 x 9 m. Každá míra byla otevřena dvěmi nebo až čtyřmi jámami. Pravděpodobně se může jednat o nejstarší dobývky.

 

Literatura:

VEČEŘA, Josef. Studie možností montánní turistiky v Jeseníkách, Závěrečná zpráva. Jeseníky : Česká geologická služba, 2007.