HLAVICKA

Městský úřad

Městské minimuseum

Dokumenty

Úřední deska

Elektronická podatelna

Zpravodaj města

Historie města a okolí

Knihovna

Ubytování a stravování

Služby města

Turistika

Turistické zajímavosti

Městské památky

Sakrální památky

Přírodní památky

Přírodní rezervace Pustá Rudná

Naučná stezka Andělská H.

Turistické trasy

Cyklomapa

Běžecká mapa

Fotogalerie

Kalendář kulturních akcí

3D Mapa

Czech point

Videa z našeho města

Přírodní rezervace Pustá Rudná

Lilie cibulkonosná

 

Vytrvalá bylina s přímou, 30 – 120 cm vysokou lodyhou a podzemní cibulí. Listy přisedlé, střídavé, kopinaté, husté, v paždí s pacibulkami. Na jedné rostlině bývá na pýřitých stopkách 1 – 5 velkých, zvonkovitých, oranžových, nevonných, přímých, oboupohlavných květů. Plodem je obvejčitá, šestiboká tobolka. Lilie cibulkonosná je klenotem podhorských a horských luk, křovinatých strání, lesních světlin a okrajů lesů. Roste ve vyšších nadmořských výškách, od pahorkatin do horského stupně. Vyhovují jí těžší, živinami bohatší, vlhké humózní půdy. Tato nádherná rostlina s překrásnými zářivě oranžovými květy je občas pěstována v podhorských zahrádkách. Mnohem častěji se však pěstují její hybridy rovněž jako okrasné rostliny a květiny k řezu. Zvláštností lilie cibulkonosné je, že v paždí listů vyrůstají drobné pacibulky, které, pokud se po dozrání dostanou do půdy, vytvoří novou rostlinu. Jedinci vzniklí tímto způsobem jsou geneticky identičtí s mateřskou rostlinou a kvetou až po několika letech.

 

Ochrana:
Lilie cibulkonosná, drahokam naší přírody, je bohužel silně ohroženým druhem (C2) a stejná ochrana je jí udělena i ze zákona (§2). Je ohrožena hlavně ničením lokalit výskytu, např. rozoráváním a přeměnou lokalit na zemědělskou půdu, zalesňováním světlin, nadměrnou pastvou, atp. Bývá poškozována i nešetrnými zásahy lesní či luční mechanizace. Neblahý vliv na její populace má také zarůstání lokalit křovinami, proto je důležité lokality pravidelně kosit a obhospodařovat. Konečně velké nebezpečí hrozí ze strany nezodpovědných návštěvníků přírody, kteří si tento vzácný druh lilie pro její krásu a atraktivnost trhají do váz nebo vykopávají a přesazují do zahrad.

 

Kosatec žlutý

 

Až 120 cm vysoká bylina. Listy dvouřadě uspořádané, kratší nebo stejně dlouhé jako stonek, ke kterému jsou obráceny hranou. Stonek okrouhlý, s několika květy. Květy žluté, vnější 3 okvětní plátky na vnitřní straně tmavě žilkované, bez chlupů a větší než vnitřní plátky, které jsou vzpřímené. Kvete v V až VI. Roste na vlhkých místech, v bahnitých, eutrofních vodách. Objevuje se na březích stojatých i tekoucích vod, v příkopech, u lesních tůní, v bažinách, rákosinách a pobřežních houštinách. Oddenků kosatce žlutého, které se nazývaly "falešný puškvorec", se užívalo proti krvácení. Více se však v léčitelství uplatňují jiné druhy kosatců (např. florentský, německý, bledý).

 

PICT0044.jpg
PICT0046.jpg
PICT0048.jpg
PICT0050.jpg
PICT0052.jpg
PICT0054.jpg
PICT0055.jpg
PICT0057.jpg
PICT0061.jpg
PICT0066.jpg
PICT0067.jpg
PICT0068.jpg
PICT0077.jpg
PICT0078.jpg
PICT0079.jpg
PICT0080.jpg

 

Pětiprstka žežulník

 

Vytrvalá bylina z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) vysoká 20-50 cm. Z prstovitě členěné hlízy vyrůstá jediná přímá lodyha, nepříliš hustě olistěná; listy jsou v dolní části lodyhy nahloučené, úzce kopinaté, dlouhé, v horní části lodyhy jsou řídké, krátké, šupinovité. Květenství je dlouhý, úzce válcovitý, poměrně hustokvětý hrozen (průměrně 4 květy na 1 cm délky hroznu; příbuzná, mnohem vzácnější pětiprstka hustokvětá má ale na 1 cm 5 i více květů); květy růžové až světle nachové, příjemně sladce vonící, s tenkou zahnutou ostruhou asi 2x delší než semeník; plod je tobolka. Kvete od června do srpna. Roste na středně vlhkých loukách a pastvinách od pahorkatiny do hor; u nás roztroušeně až vzácně v celém území. Prášek z jejích sušených hlíz (stejně jako z hlíz jiných vstavačovitých rostlin), takzvaný salep, lze použít jako energeticky bohatý doplněk stravy, nejčastěji v podobě horkého hustého nápoje; pro vysoký obsah minerálů a vitamínů může sloužit k posílení imunity, někdy je považován i za afrodisiakum. Zvláště chráněný druh – ohrožený.

 

Vemeník dvoulistý

 

Vytrvalá, 30-50 cm vysoká bylina s přímou lodyhou. Dva světle zelené přízemní listy jsou široce oválné. Na lodyze se objevují až 3 menší, kopinaté lístky. Květenství je řídký, válcovitý klas složený ze středně velkých květů. Květy jsou bílé. Vnější prostřední a dva vnitřní okvětní lístky vytvářejí neúplnou přilbu. Vnější okvětní lístky jsou kopinatě vejčité. Celokrajný pysk s ostruhou je čárkovitý nebo jazykovitý a má na bázi bílou barvu, přecházející do zelenobílého nádechu. Ostruha je tenká, bílá nebo nazelenalá, ke konci dlouze zašpičatělá. Žluté brylky jsou rovnoběžné. Plodem jsou válcovité tobolky. Roste v listnatých lesích, jejich lemech, v křovinách, na loukách, vřesovištích a chudých trávnících. Vyhovují mu půdy středně suché až vlhčí, vždy však bohaté na humus. Rostliny jsou opylovány především nočními motýli, kteří jsou schopni dostat se k nektaru obsaženém v ostruze svým dlouhým sosákem. Na stanovištích s výskytem obou druhů vytváří poměrně často křížence - někdy nazývaný v. zvrhlý, který má znaky obou rodičů. Je jedním z nejproměnlivějších druhů našich orchidejí.

 

Ochrana:

Vemeník dvoulistý je zařazen mezi ohrožené druhy rostlin ČR (C3), zákonem je zvláště chráněný jako ohrožený taxon (§3). Jeho výskyt je častější než příbuzného v. zelenavého. Ohrožen je především v lučních společenstvech.

 

10277.jpg
File1336.jpg
IMG_0023.jpg
O351.jpg
O351_2.jpg
platanthera-bifolia-05-2007-2434.jpg
Platanthera%20bifolia.jpg
Platanthrea.jpg